zdroj: Operátor ICT

Benedikt Kotmel. Kdo je muž, který doopravdy ví, jak pomocí dat udělat Prahu chytrou?

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jak chytrá je Praha? A jak chytrá bude v budoucnu? Málokdo o tom dokáže povědět víc než Benedikt Kotmel, šéf projektu Datová platforma, na které technologie smart city v Praze stojí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak chytrá je Praha? A jak chytrá bude v budoucnu? Málokdo o tom dokáže povědět víc než Benedikt Kotmel, šéf projektu Datová platforma, na které technologie smart city v Praze stojí.

Související článek

Vandalové i počasí ničí sochy po celé Praze. Odborníci hledají způsob, jak je ochránit

Historička umění Marie Foltýnová pečuje o většinu soch v pražských ulicích a parcích. Celkem jich má na starost přes dvě stovky – počínaje světoznámými barokními sousošími na Karlově mostě až po nenápadná dílka v okrajových částech hlavního města. „Občas někdo dospěl k názoru, že zrovna tato soška by se krásně vyjímala u něj na zahradě, což znamenalo, že jsme o ni přišli úplně,“ připouští kurátorka, která pracuje pro Galerii hlavního města Prahy.

Nedávno firma Operátor ICT, která je autorem projektu Datová platforma, navíc představila ještě portál Golemio. Dá se z něj dostat k nejrůznějším aplikacím od chytrých odpadkových košů a laviček, až třeba k digitálnímu měření spotřeby elektřiny a plynu.

„Datová platforma je projekt objednaný magistrátem. Jeho náplní je integrace, analýza, zpracování a vizualizace nejrůznějších dat. Jednoduše řečeno jde o to, aby bylo jasně vidět, co data ukazují a co to znamená – třeba jaká je kde teplota, kde je nejvíc aut, kudy proudí spaliny, nebo třeba i kde jsou k mání sdílená auta nebo kola. Portál Golemio pak poslouží jako univerzální rozhraní, z něhož se ke všem těmto údajům v přehledné formě dostanete,“ vysvětluje Benedikt Kotmel.

Co je ve firmě Operátor ICT aktuálně největší téma?

Zaměřujeme se hlavně na individuální i hromadnou dopravu. Monitorujeme především průjezdy a počty vozidel nebo obsazenost parkovacích míst a postupně z těchto dat skládáme analýzy, kterým říkáme příběhy. Jejich prostřednictvím pak ukazujeme, jak vypadá pohled na určitou problematiku skrze data. Data poté publikujeme jako otevřená, nebo – pokud to není možné – je poskytujeme tomu, kdo si je objednal.

Kdo to je nejčastěji?

Našimi partnery jsou všechny městské firmy – Technická správa komunikací, Dopravní podnik, ROPID a další. Ale jsou to i jednotlivé městské části, které se na nás často obracejí samy. Většinou se žádostí o integraci nějakých senzorických dat. Radnice si nakoupí senzory, což jí úplně stačí, protože data pro městskou část zpracujeme my. Získá tak i další výhody. My datům opravdu rozumíme, takže dokážeme i poradit při výběru konkrétního řešení pro smart city. Dá se říci, že vytváříme know-how a metodiku pro použití chytrých systémů.

Související článek

Praha zažila nálet sdílených elektrokoloběžek. Dá se díky nim i slušně vydělat

Kdo se pohybuje po Praze, od začátku září už na ně musel zákonitě narazit. Jsou malé, kombinují bílou, zelenou a černou barvu, stojí zaparkované na všemožných místech a čekají na svého jezdce – elektrické koloběžky Lime. Hlavní je, že si je může půjčit kdokoliv. Stačí jen mobil a peníze na účtu.

Říkal jste, že se teď zabýváte hlavně dopravou. Můžete to nějak rozvést?

Největšími tématy městské dopravy jsou pro nás momentálně městská hromadná doprava a parkování. Kromě toho se soustředíme na sdílenou ekonomiku, tedy na carsharing a bikesharing. Zpracováváme průjezdy cyklistů, samozřejmě nejen se sdílenými koly, ale všech.

Na čem dalším pracujete?

Dalším velkým projektem je samozřejmě Lítačka neboli pražská tramvajenka, z níž také zpracováváme spoustu dat. A velkým tématem je i zpracování senzorických dat všeho druhu, třeba ohledně kvality ovzduší nebo sčítání lidí na určitém místě. To jsou standardní řešení smart city.

Můžete zmínit nějaký konkrétní projekt?

Zrovna nedávno jsme spustili velký projekt v Karlíně, kam se instalovaly chytré lampy. Dokážou se rozsvěcet a zhasínat podle toho, zda jde zrovna někdo po ulici, a navíc jsou vybaveny senzory na měření kvality vzduchu. Už z nich máme první výsledky. Tyto lampy jsou unikátní v tom, že se mohou zapínat a vypínat po jedné, nikoli jen v celých blocích, což je obvyklejší. Když není na ulici mnoho chodců, znamená to poměrně značnou úsporu energie.

Chytré lampy v Karlíně - pro Golemio slouží jako jeden ze zdrojů dat. -

Zatím jsme hovořili o spolupráci s městem, respektive s městskými firmami. Spolupracujete i s čistě soukromými subjekty?

Jistě, naším partnerem je například alternativní taxislužba Liftago a zpracováváme také data z Airbnb. Od nich je tedy nemáme přímo, ale dostáváme je přes partnera, protože oni sami se o ně nechtějí moc dělit.

Související článek

Jak se dělá úspěšná průmyslovka, kde by chtěl studovat každý

Smíchovská střední průmyslová škola je fenomén, jehož pověst dávno překročila hranice Prahy. Z kdysi obyčejné střední školy se stala instituce plná moderních a chytrých technologií. Funguje tu vývojářská laboratoř internetu věcí, programátorské centrum virtuální reality či venkovní letová zóna pro drony a aktuálně se staví modelová chytrá domácnost. Zdejší maturanti se dostávají na elitní vysoké školy u nás i v cizině, při studiu řídí firmy v Číně a stánek školy bývá na veletrzích obsypán zájemci o přijetí. Kde se bere tolik nadšení a kvalitní práce v prostředí, které nemá zrovna nejlepší pověst, totiž ve středním odborném školství?

Co se s daty po zpracování děje, jak vypadají výstupy?

Máme systém rozdělený na dvě části – vnitřní a vnější. Té vnitřní říkáme dispečink, což je řídicí a kontrolní systém. Základem je software od firmy Cisco, který dodělávají naši programátoři. Tento systém není veřejný, je určený pro město, jehož představitelé mohou sledovat situaci pomocí nejrůznějších grafů nebo tabulek, případně si nechávají posílat souhrnné reporty. Velmi povedené je třeba grafické zobrazení parkování, kdy zástupci města vidí, jak jsou které parkovací zóny vytížené nebo jak se vytíženost mění během dne.

Pak tu máme třeba měření kvality ovzduší, dejme tomu ve zmíněném Karlíně. Dále pak sčítače cyklistů. Tyto systémy ale spíš testujeme a zajišťujeme jejich chod. Nejsme aktivní uživatel. Naším úkolem je poskytnout plný servis klientům, kteří si u nás nějakou službu objednají.

Poskytujete jim i uživatelské rozhraní, na kterém jsou data vidět?

Ano, přesně tak. Respektive máme vlastní, neveřejné uživatelské rozhraní, kde je vše přehledně zpracováno a zobrazeno a klienti do něj dostanou přístup. Nemusí nic nikam instalovat, stačí jim normální prohlížeč a internetové připojení. Úplně jednoduše se přihlásí do systému a mohou sledovat, co chtějí. A nejen prohlížet, mohou své systémy přes naše rozhraní i ovládat – například u chytrých lamp lze nastavit pravidla jejich chování, třeba časy zapínání.

Co v tom rozhraní ještě máte?

Třeba vozy pražské integrované dopravy, tedy jejich polohu v reálném čase. V tuto chvíli máme polohy vozů příměstské integrované dopravy, tedy všeho kromě dopravního podniku, asi polovinu vozů. Nebo údaje z Českého hydrometeorologického ústavu. Případně další systém rovněž z Karlína – Wi-Fi senzory, které měří průchod lidí po ulicích tím, že jim snímají Wi-Fi signál z telefonů. To celé je náš vnitřní systém, který má současně svůj takzvaný backend, kde data celou dobu běží pomocí technologie Microsoft Azure. Má integrační rozhraní, což je docela klíčová součást, a také otevřenou API, přes kterou se data posílají do různých systémů i systému otevřených dat. A to je druhá část našeho projektu.

Související článek

Jak se osvědčily chytré lampy v Karlíně?

V Karlíně instalovali v průběhu roku 2018 celkem 92 chytrých lamp. Operátoři je mohou na dálku rozsvítit nebo zhasnout. Lampy sledují kvalitu vzduchu kolem sebe a o všem informují přes internet.

Veřejné webové rozhraní?

Ano. Je to portál pojmenovaný Golemio, v němž jsou různá data prezentovaná pomocí vizualizací. Máme tam grafy a tabulky, v nichž se přehledně zobrazují výstupy, ale hlavně se tudy dostanete k samotným datům, tedy k těm, která jsou veřejně k dispozici k jakémukoli využití. Náš projekt je ovšem přelomový z jiného důvodu – kromě statických dat ve formátu CSV poskytujeme i veřejně dostupné API, tedy data v reálném čase. To není vůbec jednoduché, jestliže to má fungovat kvalitně a spolehlivě.

Co všechno v rámci dat v reálném čase poskytujete?

Už jsme zmínili polohu vozů pražské integrované dopravy. Přidat můžeme data související s parkováním. Pro spoustu organizací by mohlo být zajímavé třeba sledování parkovišť pro zdravotně postižené, na kterých máme standardní parkovací senzory, což jsou puky v asfaltu nebo v dlažbě. Data jsou otevřená a veřejně dostupná, nicméně zatím pořád neexistuje aplikace, která by je dokázala využívat. Doufáme, že se najde někdo, kdo se toho ujme a takovou aplikaci vytvoří. Podle mě jsou to ohromně cenné údaje.

To žádná z mnoha parkovacích aplikací tato data v systému nemá?

Zatím ne. Ale my jsme to zprovoznili teprve nedávno, takže se vlastně ani není čemu divit. Parkovací aplikace fungují na jiném principu, třeba eParkomat využívá velká data od operátorů, ale tohle jsou zkrátka přesné údaje o konkrétních parkovacích místech v reálném čase. A jsme připraveni to rozvíjet dál, protože máme několik tisíc puků, které stačí nainstalovat. Jen Technická správa komunikací si jich chce pořídit čtyři a půl tisíce.

To vypadá, jako by parkování v Praze, což je zatím jedna z největších nočních můr celého města, mohly teoreticky čekat lepší časy…

Děláme, co můžeme, je to jedna z našich hlavních priorit. Momentálně pracujeme na predikčních modelech, které by předpovídaly obsazenost parkovišť. Pravda, zatím mluvíme o uzavřených parkovištích za závorou, protože na ulici to zatím nezvládneme. Ale trochu se k tomu přeci jen blížíme, jelikož se v našem systému brzy objeví data z městských parkovacích automatů, takže budete vědět, kdo kde a na jak dlouho zaparkoval. Dokonce víme, zda využil pouliční automat, nebo magistrátní aplikaci.

Související článek

Pro Pražany i turisty. V centru Prahy si půjčíte elektroauto za 4 koruny za minutu

Před obchodním centrem Nový Smíchov včera začala zahájila fungování carsharingová služba re.volt. Pražané i turisté si v centru Prahy mohou půjčit malé elektrické vozítko pro dva pasažéry. Za minutu jízdy zaplatí čtyři koruny.

Z toho ale vyplývá, že systém sice zachytí platící návštěvníky, ovšem nikoli místní obyvatele, kteří ve své čtvrti neplatí. Nevadí to?

Jistěže vadí, děláme na tom. Snažíme se o domluvu s Technickou správou komunikací, abychom dostali k dispozici data z jejich skenovacího auta, které jezdí po ulicích a pomocí mnoha kamer snímá poznávací značky zaparkovaných vozidel. Takové auto pohodlně spočítá vozy v celé ulici. Naším cílem je vytvořit model, který by to s využitím strojového učení oboje spojil – sloučil data z parkovacích automatů s údaji přicházejícími v reálném čase. Určitě by to bylo spolehlivější než data z eParkomatu.

eParkomat přitom tvrdí, že jejich údaje, vycházející z „velkých dat“ telefonních operátorů, jsou lepší a přesnější než ostatní. Co vy na to?

Podle mě je mnohem lepší mít opravdová živá data v reálném čase a teprve na nich stavět nějaké předpovědi. Šéfové eParkomatu tvrdí, že soubor big dat operátorů je natolik velký, že se na něm dá stavět, ale přesnější než data v reálném čase být prostě nemůže, to nejde. Výstupy, které jsem viděl, mě úplně nepřesvědčily. Což neznamená, že bychom se bránili spolupráci, ale nejlepším základem je podle mě naše technologie. Navíc usilovně pracujeme na predikčních modelech pro velká parkoviště, kde by mělo být zohledněno i počasí, které má na počet aut v ulicích velký vliv.

Související článek

eParkomat: když nevíte kde zaparkovat, na volné místo vás zavedou „velká data“

Městské parkovací aplikace nejsou žádná velká věda, řekne si laik – prostě upravená počítačová mapa, na níž jsou vyznačeny barevné zóny, a k tomu jednoduchý platební systém. Jenže platforma eParkomat, která funguje v pětadvaceti městech v Česku, nabízí víc – využívá totiž „big data“ od telefonních operátorů. Díky tomu pak řidič v reálném čase dostane informaci, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby.

Přečtěte si i druhou část rozhovoru s Benediktem Kotmelem. Kromě jiného se dozvíte, kolik tzv. zelených střech může v metropoli vzniknout, jak důležitá jsou pro rozvoj města otevřená data a co Praze přináší pořádání hackathonů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama