Foto: iStockphoto.com

Vysvědčení pro digitální Česko. Jen osmnácté místo z osmadvaceti zemí Evropské unie

Stát chytřetéma 6 min čtení

Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI, který každoročně zveřejňuje Evropská unie, se Česká republika oproti loňsku propadla o jednu příčku. Celkově jsme skončili na osmnáctém místě. Přidat bychom měli hlavně ve využívání internetu a digitalizaci státní správy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI, který každoročně zveřejňuje Evropská unie, se Česká republika oproti loňsku propadla o jednu příčku. Celkově jsme skončili na osmnáctém místě. Přidat bychom měli hlavně ve využívání internetu a digitalizaci státní správy.

Související článek

Ministr dopravy slibuje: Řidičák nechte doma. Stačit bude digitální

V rámci digitalizace státní správy snad už brzy nebudeme muset vozit v peněžence řidičský průkaz. Při kontrole si policisté přes internet v registru řidičů ověří, jestli můžete řídit auto. Novinka ale vyžaduje změnu zákonů a modernizaci informačních systémů.

Žebříček států podle zavádění digitálních technologií zveřejňuje Evropská unie od roku 2015. O konečném umístění rozhoduje počet bodů v pěti kategoriích: konektivitě, znalosti obyvatel, využívání internetu, digitalizaci života a elektronizaci státní správy. V každé kategorii je pak několik ukazatelů, které se ohodnotí samostatně, aby jednotlivé země přesně věděly, v čem se mají zlepšit.

Česko se v žebříčku dlouhodobě pohybuje na 17. místě, ale ve zprávě za rok 2019 přišel pád o jednu pozici. I když za posledních pět let došlo v Česku ke spoustě změn k lepšímu, Evropa na nás nečeká a ujíždí nám stále rychlejším tempem. Před námi jsou nejen vyspělé země, u kterých bychom to očekávali, ale i státy jako Lotyšsko, Slovinsko, Španělsko nebo Litva. V čele žebříčku jsou země jako Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko, které následuje Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Estonsko a Belgie. Na záda nám dýchá Portugalsko, Chorvatsko a Slovensko. Na chvostu tabulky je pak trojice Itálie, Rumunsko a Bulharsko.

Státní správa je nejhorší

Na evropský průměr ztrácíme ve čtyřech z pěti hodnocených kategorií, nejvíce v digitalizaci státní správy. V digitálních veřejných službách jsme se umístili na 20. místě, tedy nejhůř ze všech pěti posuzovaných kategorií. Zapracovat bychom měli například na tom, aby si praktičtí lékaři byli schopni vyměňovat se svými kolegy a kolegyněmi elektronické informace. V současné době jich to zvládne asi 17 procent, zatímco evropský průměr činí 48. Česká republika se tak v tomto ukazateli řadí na ostudné 25. místo.

Související článek

Alarmující zpráva NKÚ: 3,5 miliardy korun na elektronizaci daní vyletělo komínem

Nejvyšší kontrolní úřadu zveřejnil zprávu k tématu daní za roky 2014 až 2017. Shrnuje výsledky jeho kontrol a ukazující silné a slabé stránky českého systému. Na řadě míst se věnuje i elektronizaci a digitalizaci. A není to veselé čtení.

Vlak nám pomalu ujíždí i v otevřenosti veřejných dat a propracovanosti online postupů pro styk s úřady. Není proto divu, že elektronické služby veřejné správy u nás využívá jen asi 52 procent uživatelů internetu, zatímco v celé Evropě je to zhruba o dvanáct procentních bodů více. Meziročně jsme se sice v digitalizaci státní správy posunuli o jednu příčku nahoru, stále jsme ale hluboko pod průměrem a o digitálních štikách typu Estonsko si můžeme nechat jen zdát.

Internet máme, ale používat ho nechceme

V kategorii konektivity získalo Česko nejlepší hodnocení v pokrytí země vysokorychlostním internetem. V hustotě vysílačů sítě LTE jsme skončili na 3. místě. V připravenosti na zavádění sítí páté generace jsme sice až jedenáctí, ve srovnání s většinou evropských zemí ale stále nadprůměrní. Komise v tomto případě hodnotí, kolik procent potřebného rádiového spektra už místní telekomunikační úřad přidělil, takže se dá očekávat, že za rok, až proběhne další aukce frekvencí, na tom budeme ještě lépe.

Zatímco v pokrytí všemi druhy mobilního i pevného internetu jsme lehce nadprůměrní, využívání těchto technologií nepěkně pokulhává. Nejhůře jsme na tom v oblasti mobilního broadbandu, který u nás používá jen 82 lidí ze sta, zatímco evropský průměr dosahuje hodnoty 96. Podle průvodní zprávy je to způsobeno zejména cenou, která je v Česku pro srovnatelný tarif (1 GB dat, 300 hovorů a 225 SMS) stále dvojnásobná oproti evropskému průměru (42,6 eura oproti 22,3 eura). Doufejme, že právě probíhající letní datová obroda s využíváním mobilních dat trochu zahýbe.

Související článek

Digitalizaci? Ne! Miloš Zeman raději propaguje technologie moderní před dvěma stovkami let

Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.

Česká nechuť k využívání moderních technologií ale nebude způsobena jenom cenou. Ukazatel DESI má zvláštní kategorii, která ukazuje, jak běžní lidé využívají digitální technologie. Ve využívání internetových videoték (video na přání) jsme se svými 5 procenty uživatelů úplně poslední. Předposlední, tedy 27. místo v Evropě jsme získali v oblasti internetových konzultací a hlasování. U nás ho využívají asi 3 procenta lidí, evropský průměr se pohybuje kolem 10 procent.

Jen o jedno místo lépe jsme na tom ve využívání internetových vzdělávacích kurzů nebo využívání profesních sociálních sítí. Zlepšit bychom se měli i v internetovém hraní, kde jsme získali 25. místo z 28. Oproti tomu v počtu lidí, kteří čtou na internetu zprávy, máme bronzové místo.

Nejsou lidi, obzvlášť holky

Aby mohli běžní občané využívat internetové služby, musí to také umět. V Česku máme celkem dost lidí se základní digitální gramotností (60 % oproti celoevropským 57 %). Horší je to s těmi, kdo mají dovednosti pokročilejší (24 % v Česku vs. 31 % v EU). „Dochází k prodlevám zejména při zavádění digitálních technologií do tříd nebo v oblasti digitálního začlenění osob s nízkou kvalifikací a sociálně vyloučených skupin,“ varuje hodnotící zpráva.

S tím souvisí také nízká úroveň mediální gramotnosti. Skoro polovina středoškolských studentů nechápe, že jim sociální sítě nějak filtrují obsah, nerozumí fungování internetových vyhledávačů a nejsou schopni kriticky posoudit články v internetových nebo tištěných médiích.

Související článek

Vladimír Dzurilla maká na tom, aby Česko bylo digitální stát. Ministrem být nechce

Od české vlády dostal obrovský úkol – zařídit, aby Česko bylo digitální zemí, kde moderní technologie ve spojení s úřady budou dělat život Čechů příjemnější. Plány má na několik let dopředu a oproti mnoha jiným věří, že se mu je podaří naplnit. Vladimír Dzurilla.

Česko naráží i na nedostatek IT odborníků. Osm z deseti firem, které se v uplynulém roce pokusily najmout IT specialistu, narazilo na nedostatek lidí. Mezi českými zaměstnanci je sice 3,6 procenta odborníků na informační technologie, zjevně to ale nestačí. Navíc je to pod evropským průměrem, který dosáhl hodnoty 3,7 procenta. Máme sice o trochu více čerstvých absolventů informatických oborů (4,0 % oproti 3,5 % v EU), rozhodně ale nepatříme ke špičce. S třináctým místem jsme se jen těsně dostali do první poloviny.

V čem naopak patříme takřka k nejhorším, je podíl žen s informatickým vzděláním. Asi v žádné zemi nejsou zrovna zástupy odbornic v IT, ale našich 0,7 procenta je skutečně málo. Ve srovnání s evropským průměrem jsme na poloviční hodnotě, což nás řadí na pátou nejhorší příčku.

Obchodníkům to jde

Vcelku dobře si vedeme v oblasti internetového obchodování. Ať už hodnotíme online prodej malých podniků, celkový obrat internetových prodejů nebo schopnost prodávat zboží přes internet do ciziny, Česko se pohybuje v první pětici států EU.
Do stejné hodnotící kategorie nazvané Integrace digitálních technologií ale spadají i další ukazatele, ve kterých už to taková sláva není. Třeba schopnost českých podniků vyměňovat si informace v elektronické podobě (20. místo). Nebo používání sociálních médií (23. místo), cloudových služeb (16. místo) či analýzy velkých dat (21. místo).

Související článek

Jakub Nešetřil vydělal miliardy. Teď s dobrovolníky v Česko.Digital mění život v Česku

Jakub Nešetřil vybudoval vývojářský startup Apiary, který v roce 2017 prodal gigantu Oracle za několik miliard korun. Firmu pod hlavičkou Oracle pak odjel řídit do San Franciska do slavného Silicon Valley. Nakonec se ale vrátil zpátky do Česka a letos na jaře oznámil založení platformy Česko.Digital. Jeho cílem je ve spolupráci s tuzemskou IT komunitou změnit digitální život v Česku k lepšímu.

Vypadá to tedy, že české firmy bez problémů pochopily základy internetového prodeje, už se ale neumí posunout směrem k většímu využívání pokročilých technologií. To samozřejmě souvisí jak s nedostatkem IT odborníků, kteří by manažerům výhody takových řešení srozumitelně vysvětlili, tak s obecnou nechutí využívat moderní digitální služby, která se vine snad všemi kategoriemi.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama